Je domperidon bezpečný? Jakou roli sehrává při pomoci při kojení?

23.04.2014 19:08

Převzato z www.mamila.sk

V první řadě je potřeba ujasnit si kroky, které poradkyně při kojení dělají pro to, aby maminky mohly kojit a v případě potřeby, aby se zvýšil přísun mléka miminku. Poradkyně při kojení se prioritně zabývají podporou kojení, poradenstvím, pomocí matkám, věnují čas tomu, aby maminky vyslechly, podpořily jejich schopnosti, pomohly jim najít sílu pokračovat v kojení a najít řešení. Setkání s poradkyní trvá nejméně hodinu i více a zpravidla jde o opakovaná setkávání, přičemž také k činnostem poradkyně patří i příprava těhotných na kojení, podpora kontaktu kůže na kůži bezprostředně po porodu, pomoc v začátcích kojení a vytváření podpůrných skupin kojících matek, ve kterých si matky vzájemně radí a podporují se.

Pokud je potřebné zvýšit přísun mateřského mléka miminku, poradkyně při kojení udělají mnoho kroků:

  • Vyslechnou matku a zhodnotí situaci
  • Pozorují matku a miminko při kojení i mezi kojeními
  • Ukáží matce jak pozná, že miminko skutečně pije mléko
  • Poukáží na to, co již matka a miminko dokáží a co při kojení funguje
  • Zhodnotí pití miminka
  • Doporučí matce, aby využívala kontakt kůže na kůži a to během kojení i během dne či noci
  • Ukáží matce, jak může kojení pomoci nošení miminka a co nejčastější kontakt s miminkem
  • Vysvětli jí, jak společné spaní podporuje kojení
  • Popíší, jak má využívat přirozené schopnosti miminka na kojení – vysvětlí jí reflexy a reakce miminka
  • Vysvětlí jí, jak souvisí spánek s kojením, ukáží jí, jak pomoci miminku v situacích, kdy pláče nebo nemůže usnout a poukáží na souvislost spánku, usínání a kojení
  • Dodají jí odvahu dotýkat se miminka, vysvléci jej z peřinky, mít jej nahé na sobě, nosit ho, uspokojovat ho
  • Pomohou jí číst signály miminka a znaky připravenosti na kojení, ukáží jí, jak vnímat miminko a posilní její mateřské kompetence a schopnosti starat se o něj tak, aby matka v této péči nabyla jistotu
  • Poradí základní kroky týkající se správného přisátí, polohy, stlačování prsu, střídání prsu a zlepšení kojení 
  • Zodpoví matce otázky jako například jak dlouho má trvat kojení nebo jak často kojit
  • Pomohou najít a odstranit příčiny pro které miminko nepřijímá dostatek mléka
  • Poradí matce kroky, které mohou vést ke zlepšení situace podle individuálních potřeb dané dvojice matka-dítě
  • Zodpovídají její otázky a povzbudí ji
  • Společně s matkou vytvoří plán jak dále postupovat a naplánují si další setkání

Detailní popis těchto postupů je možno najít na www.kojim.cz

Tyto body směřující k podpoře kojení a pomoci při kojení jako i mnoho dalších, představují nejvýznamnější část práce poradkyň. Touha poskytovat takovou pomoc a podporu je nejčastěji uváděným důvodem na kurzech pro poradkyně, kde se budoucích poradkyň ptáme na jejich motivaci zúčastnit se kurzu. A zároveň je to také to, čemu se poradkyně při kojení v rámci své poradenské činnosti věnují.

V laktační medicíně existují situace ve kterých ale jen samotné poradenství nestačí na dostatečné zvýšení tvorby mléka. Emocionální podpora, pomoc, poradenství, tvoří samozřejmý a logický základ, ale nevylučují se s dalšími postupy. Je to podobné jako u diabetiků – poradenství při výživě a životosprávě diabetika je důležité, ale to neznamená, že jen díky poradenství přestanou existovat diabetici, kteří mají potřebu brát léky nebo dostávat inzulín. Poradenství nevylučuje i jiné medicínské postupy. Poradenství je první a nezbytný krok, který není možné při pomoci s kojením obcházet. Podobně jako u diabetiků i v otázce kojení však není vždy i při nejlepší snaze možné pomoci jen prostřednictvím podpory nebo poradenství. Proč? 

Protože s potřebou získat pomoc při kojení přicházejí i matky:

  • jejichž porod proběhl s intervencemi a porod významně ovlivňuje kojení
  • které nebyly po porodu v kontaktu kůže na kůži s miminkem
  • jejichž začátky kojení byly narušeny podáním láhve, dokrmováním, kloboučky a různými jinými intervencemi, někdy i bez jejich vědomí
  • jejichž miminka se narodily předčasně a než je mohly začít kojit, musely si mléko odsávat
  • které si miminka adoptovaly
  • jejichž miminka jsou nemocné, mají vývojové vady a malformace
  • které jsou nemocné, které ze zdravotních důvodů nemají dost mléka anebo kterým se snížila tvorba mléka v důsledku nemoci
  • jejichž situace s kojením se už dlouho neřešila a dospěla tak do kritického bodu, kde se rozhoduje o kojení nebo nekojení
  • které užívaly léky, které způsobily snížení nebo zastavení tvorby mléka (běžný příklad představuje antikoncepce, která má potencionál výrazně snížit tvorbu mléka a jen její samotné vysazení nemusí postačovat na opětovné zvýšení tvorby mléka, anebo lék jako například bromokriptin, který je často předepsán na zastavení laktace).

Klasickým „lékem“ na „řešení“ nedostatečné tvorby mléka je umělé mléko. Používá se často celoplošně i navzdory jeho významným a celoživotním rizikům se o něm málo v takovémto smyslu hovoří. Málo kdy se diskutuje o jeho bezpečnosti („psst, aby se matky, které krmí umělým mlékem necítily vinny“) i navzdory skandálům, které jeho existenci provázejí. Již na začátku 80.let 20.století (autoři jako Hofmeyer nebo Brouwers) však bylo zřejmé, že existují léky, jako například domperidon, které v oprávněných situacích mohou pomoci zvýšit tvorbu mléka a eliminovat tak rizika podávání umělé výživy (reálná zdravotní rizika pro dítě, ale i pro matku).

Již na začátku 90 let 20. století ve svých materiálech pro poradce a poradkyně při kojení doporučila použití  těchto léků Světová zdravotnická organizace (WHO) a také UNICEF. Od té doby se používání léků na zvýšení tvorba mléka stalo součástí standardních doporučených postupů v mnoha zemích, či nemocnicích – od australského ministerstva zdravotnictví počínaje americkou Akademií laktační medicíny (ABM) konče. Mnoho autorů a lékařů (mezi nimi například nejnovější autoři Kopert; Wagner; Ingram; Bozzo; Jolly; Jantarasaengaram; Goldfarbová – studie na 400 matkách; Hale – více než 900 matek, Campbell-Yeo; jako i probíhající studie EMPOWER na 560 matkách) zkoumalo jejich použití, publikovalo (případně i nepublikovalo) studie, přičemž poměrně běžné používání metoklopramidu postupně nahradil domperidon, jako lék, který je bezpečnější. Nejrozsáhlejší přehodnocení všech studií o domperidonu právě tento rok dokončil světový farmakolog Thomas Hale.

Je tedy domperidon bezpečný?

Neexistuje 100% bezpečný lék, to je zřejmé. Avšak po více než 30 letech celosvětového používání domperidonu ve více než 700 miliónů dávek je zjevné, že je omnoho bezpečnější než použití umělého mléka. Domperidon má relativně málo vedlejších účinků, přičemž hlavním z nich je právě tvorba mléka – což je v případě kojících matek žádoucí účinek. Domperidon sice není primárně určen na tvorbu mléka a tedy jde o využití off- label, tedy o využití jiného účinku léku. Využívání léků off-label není neobvyklé, na Slovensku se takovýmto způsobem například u dětí používá víc než 15 – 20% léků.

Dr. Thomas Hale ve svojí nejnovější práci uvádí: „Od uvedení domperidonu na trh v roce 1978 bylo o něm publikováno více než 2200 studií, přičemž 209 z nich se týkalo jeho použití u dětí – na reflux a nevolnost. Domperidon má vynikající profil bezpečnosti a je ve všeobecnosti velmi dobře snášen“.

Není tedy pravda, že o domperidonu není dostatek informací anebo že by o něm nebyl dostatek studií. Také není pravda, že by nebylo dostatek informací o jeho užívání v období kojení nebo o jeho účincích na matky nebo na děti. Vzhledem k tomu, že se dětem předepisuje nebo předepisoval na reflux, je těchto informací více než dostatek, o čemž svědčí i počet studí, které se v tomto směru dělaly.

Dr. Thomas Hale dále uvádí: „Za posledních 10 let máme k dispozici minimálně 17 studií, které dokazují, že použití domperidonu u kojících matek významně zvyšuje tvorbu mléka kojících matek. Navíc žádná z těchto studií neprokázala zvýšenou míru prodlouženého QTc. nebo jakéhokoliv jiného významného nežádoucího účinku.

Kromě toho existuje více než 80 studií o použití domperidonu u novorozenců a dětí do 2 let. Bezpečnost a kinetika tohoto léku je doslovně stejná i bez ohledu na věk“.  

Domperidon je tedy dobře prozkoumaný lék. Lék, jehož působení je známé, lék o kterém se ví, že se do mateřského mléka dostává v zanedbatelném, neškodném (a prozkoumaném) množství a že se používá přímo u dětí a to i předčasně narozených. Zároveň existují studie, které hovoří o stejné kvalitě mateřského mléka matek, které domperidon užívaly.

To, že emocionální podpora a kontakt kůže na kůži jsou pro efektivní kojení důležité je nepopíratelné. Toto vždy bylo a bude ústředním tématem poradenství při kojení. Bylo by ideální, kdyby se pomoc při kojení dokázala obejít bez domperidonu a na toto je vždy potřeba vynaložit maximální úsilí. Ale vzhledem k důležitosti kojení pro zdraví jednotlivce i společnosti právo kojit a být kojení mají mít i  ti, kteří by jinak, bez domperidonu, kojit nemohli. Nicméně nekojení, dokrmování umělým mlékem nebo úplný přechod na umělou výživu mohou mít zásadní zdravotní důsledky a rizika a taktéž psychické důsledky a rizika. Nekojení může mít negativní vliv na rozvoj mozku, může být jedním z faktorů, které se mohou spolupodílet na budoucích psychiatrických diagnózách matky nebo dítěte. Proto je zřejmé, že pro úspěch kojení může být potřebné nejen poradenství, ale i využití medicínských postupů, což znamená spolupráci poradkyně při kojení s lékařem, který v opodstatněných případech domperidon předepíše.

Další materiály o domperidonu můžete najít zde.

Do češtiny přeložila Pavlína Kallusová